aktualizováno: 24.09.2012 21:45:12
Dora z Lukovských lánů
O plemeni |
|
Následující text je zkopírován z této stránky ↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓ zdroj:http://www.hafbezobav.cz/plemeno-1-Pointer.html
Český název: Pointer
Originální název: English Pointer
Oficiální zkratka: POI
Pořadí popularity: 143. místo [770.9b]
Číslo standardu FCI: 1
Skupina FCI: Skupina 7 - Ohaři
Sekce FCI: Sekce 2 - Britští a irští ohaři
Země původu: Velká Británie
Použití: Lovecký pes, v cizině často chovaný jen jako společník.
Celkový vzhled: Pointer je harmonicky stavěný, celkově vyvážený. Působí dojmem síly a pružnosti. Jeho profil je tvořen půvabnými křivkami. Hlava se středně velkou mozkovnou a stejně dlouhým čenichem, s výrazným stopem a prohnutým nosním hřbetem. Oči středně velké, hnědé, ani vystupující, ani zapadlé. Uši vysoko nasazené, zavěšené, přiléhající k hlavě. Krk dlouhý, svalnatý, mírně klenutý, bez laloku. Tělo téměř kvadratické, s hlubokým hrudníkem, sahajícím po lokty, silným a krátkým hřbetem, postupně se svažujícím. Končetiny rovné, pevné, zvláště pánevní mohutně osvalené, s oválnými tlapami. Ocas středně dlouhý, postupně se zužující, nesený v horizontální rovině.
Povaha: Aristokratická. Je aktivní a působí dojmem síly, odolnosti a rychlosti. Má dobrý charakter; je od přirozenosti vyrovnaný. Je jemný, poddajný a snadno cvičitelný pes. Uchoval si vynikající lovecké vlastnosti: při práci je rychlý, neúnavný, vyniká skvělým čichem a dokonalým stylem s pevným vystavováním.
Výška: u psů od 25 do 27 palců (63-69 cm) a u fen od 24 do 26 palců (61 až 66 cm)
Váha: 20-30kg
Osrstění: srst je jemná, krátká, tvrdá a rovnoměrně pokrývá povrch těla, je perfektně hladká, rovná a pěkně lesklá.
Barva srsti: Obvyklá zbarvení jsou:citrónová a bílá, oranžová a bílá, játrová a bílá, černá a bílá. Zbarvení jednobarevná či tříbarevná jsou rovněž korektní.
Historie plemene: Jediný hladkosrstý ohař pocházející z Anglie. I on však navazuje na kontinentální ohaře. Přímým předkem dnešního pointera je španělský pointer. Jeho zvláštností bylo již v 17.století, že po navětření zvěře zůstával nehnutě stát. Tento španělský typ ohaře byl dovezen na Britské ostrovy již před rokem 1700. Jeho těžký a robustní typ se však dlouho neudržel. Do roku 1850 bylo k zušlechtění pointera používáno anglických parforsních štváčů – foxhoundů, které do chovu zařadil plukovník Thorton. Největší zásluhy jsou však připisovány Williamu Alkwrightovi, jenž dle odhadu odchoval na dva tisíce štěňat. Díky jeho chovu se mezi dosavadními strakáči začali objevovat také psi jednobarevní, černí, žlutí a hnědí. Dále byli v Anglii později údajně kříženi s foxhaundy, francouzskými honiči a snad i s chrty, konkrétně grejhaundy, od nichž získali lehčí tělesnou stavbu při zachování dobrých loveckých vlastností. V Čechách byli psi tohoto typu používáni již od 16.století k nalezení, štvaní a hlášení zvěře. Tito psi byli silné konstituce a šlechtěného silného hlasu.
|
